Houbařem snadno a rychle aneb Kdy a kde rostou
Hledání hub patří v našich končinách k velmi oblíbeným kratochvílím, které vám kromě samotného dobrodružství mohou nabídnout také zpestření vašeho jídelníčku. Jak ale začít houbařit, když nevíte, kdy a kam do lesa vyrazit?
Růst hub je ve skutečnosti velkou událostí
Zatímco všechny kvetoucí rostliny rostou ze semen, houby se množí trochu jinak. Většina běžných hub rostoucích ve volné přírodě se rozmnožuje uvolněním výtrusů do okolního prostředí. Každý jednotlivý výtrus pak nese genetickou informaci mateřské výtrusnice. Když pak dopadne na vhodné podloží, zakoření do podoby jemných vláken zvaných hyfy, které jsou základní strukturou každé houby. Tyto síťovité struktury pak dorůstají do délky až několika desítek metrů.
Postupným zesložiťováním těchto vláken pak vznikne podhoubí neboli mycelium. Na některých místech podhoubí se pak v důsledku vnějších vlivů mohou začít tvořit tzv. primordia, ze kterých následně vyrůstají nové výtrusnice a celý cyklus začíná nanovo. A právě tyto vnější vlivy jsou pro houbaře nejdůležitějším ukazatelem toho, kdy je čas vyrazit na sběr hub.
Kdy je nejlepší čas vyrazit na houby
Asi nikoho nepřekvapí, že příroda mnohdy potřebuje vhodný nakopávač pro to, aby se probrala k životu. V případě hub jsou pak tímto katalyzátorem množení převážně vydatné deště. Mycelium je totiž velmi citlivou soustavou reagující na vnější podněty, na základě kterých začne tvořit nové výtrusnice. Změny v okolních teplotách, vlhkosti či intenzitě srážek ovlivňují rozmnožovací cyklus hub. Každý druh pak reaguje na tyto změny jinak. Podobně jako běžné rostliny totiž i houby mají své biologické hodiny. Záleží pak také například na konkrétním ročním období, podle kterého v lese poznáme, které druhy hub právě rostou.
Je však nutné dodat, že není třeba hnát se do přírody hned při prvním vydatnějším dešti. Růst hub je mnohdy dlouhodobý proces, a trvá i několik dní nebo dokonce týdnů, že plodnice dorostou do patřičných rozměrů. Přesto však lze obecně říct, že největší štěstí na plné košíky budete mít po deštích v období od konce června do zhruba poloviny září, houbařská sezóna však zpravidla začíná v květnu a končí v listopadu. Některé houby pak mohou růst v průběhu celého roku, a nejsou tak příliš omezeny aktuálními výkyvy počasí.
Kde rostou houby
O tom, kde vůbec houby rostou, rozhodují do značné míry výše uvedení činitelé. Nejčastěji se tak s nimi můžeme setkat na vlhkých a stinných místech. Přesto však existují také výjimky, které si libují například i v městské zástavbě. Pro svůj růst pak potřebují houby také vhodný zdroj živin. Téměř všechny houby, které můžeme v lese sbírat, se řadí do skupiny saprofytů, a živí se tak rozkládáním biologického materiálu, na kterém jsou usazeny. Některé se specializují na rozklad dřeva, jiné pak například na kompost. Existují pak také houby mykorhizní, které se specializují na symbiotické soužití se svojí hostitelskou rostlinou, se kterou si vzájemně vyměňují živiny.
Vytipujte si oblíbené místo
Každý správný houbař se s ostatními nedělí o to, kam chodí na své nejlepší úlovky. Není totiž vůbec lehké najít místo, které je na houby plodné a zároveň jej ještě nikdo příliš neprozkoumal. Při prvních houbařských výletech tak zkrátka musíte zkusit štěstí. Čím častěji ale na houby vyrazíte, tím větší šanci na nález takového místa máte. Zkoušejte kombinovat výlety za hříbky s pěší turistikou – spojíte tak příjemné s užitečným.