Čím vlastně chrousti v zahradě škodí a jak s nimi bojovat

Čím vlastně chrousti v zahradě škodí a jak s nimi bojovat Foto: Astrid Gast/ Shutterstock
Publikováno:
4 min

Chroust obecný vylétává v květnu, často se mu proto také říká májový brouk. Pokud za soumraku uslyšíte silné bzučení nějakého hmyzu, bude se pravděpodobně jednat právě o chrousta.

Popis a možná záměna

Chroust obecný je zavalitý brouk, který měří až 3 cm. Typická pro chrousta jsou vějířovitá tykadla. Chrousta si můžeme splést s chroustkem letním, ten je ovšem drobnější a vějířky na tykadlech mu chybí. Jeho larvy – ponravy – žijí v půdě, jsou zavalité, žlutobílé a měří až 5 cm.

Výskyt chrousta

V 80. letech 20 století byl díky pesticidům prakticky vyhuben, na většině našeho území se s ním tudíž setkáme ojediněle kromě takzvaných chroustích let, kdy se chrousti přemnoží. Výjimkou jsou ovšem čtyři oblasti, kde s chrousty intenzívně bojují každým rokem.

Ohrožené oblasti

Jedná se především o oblast Strážnicka a Bzenecka, kde chroust dokáže zahubit několik desítek hektarů nových stromků a také lokalita ve Středních Čechách kolem Brandýsa nad Labem a u vojenských lesů na Mimoňsku. K novým lokalitám lesníci ještě řadí nevelkou oblast v Pardubickém kraji.

Čím chrousti škodí

Chroust ve fázi brouka žije přibližně 2 měsíce, ovšem jeho larva žijící v půdě se vyvíjí asi 4 roky. Chroust samotný okusuje listy stromů, za svůj krátký život většinou není hlavním viníkem páchaných škod. Tím jsou beze sporu jeho ponravy žijící v zemi a intenzivně okusující všechny kořínky. Dokážou dokonce okousat kořeny vzrostlého dvoumetrového stromku tak, až ho zahubí.

Ponrava chrousta dokáže zahubit i dvoumetrový strom
Ponrava chrousta dokáže zahubit i dvoumetrový strom | Zdroj: Tomasz Klejdysz / Shutterstock

Jak s chroustem bojovat

Pokud vaše zahrada trpí nálety chroustů, je třeba proti nim zakročit. Chrousti se ihned po vylétnutí rozmnožují a je třeba tomu zabránit. Pokud tyto brouky v zahradě nevidíte, ale přesto rostliny, tráva, nebo stromky usychají bez vnějších příčin, nejspíš zahradě škodí larvy, které se vylíhly z vajíček, které do půdy nakladli brouci v letech minulých.

Chrousty je třeba hubit, boj to ale není jednoduchý. V současnosti není schválen žádný vhodný insekticid, takže chemická cesta je prakticky vyloučena. Nezbývá než brouky sbírat. Likvidovat larvy v půdě je obtížné, pokud náhodně v záhoně nebo v kompostu najdete ponravu, není dobré ji bezhlavě zahubit. Může se jednat o ponravu zlatohlávka nebo nosorožíka.

V Rakousku bojují proti chroustům parazitickými houbami, houby jsou ovšem citlivé na pH půdy a účinnost většinou není dostačující.

Další možností je ekologické řešení v podobě parazitických hlístic rodu Heterorhabditis bacteriophora, které napadají ponravy chroustů, a problém tak řeší v zárodku. Ty obsahuje přípravek Nemagreen. Alternativně lze také nasadit i hlístice rodu Heterorhabditis downesi, prodávané pod názvem Nemamax.

Požehnáním pro zahradu je výskyt netopýrů, kteří při svých podvečerních letech dokážou chrousty likvidovat.

Zajímavosti o chroustech

Tykadla chroustů slouží k čichu. Dokážou jimi vyhledat potravu nebo partnera. Samec má sedm článků vějířku, samice šest.

Již ve starověkém Řecku si děti hrály s chrousty. Za nohy jim uvázaly nit a pozorovaly, jak létá v kruzích. Ve viktoriánské Anglii zase děti propichovaly křídla a vypouštěly je. Na obdobný způsob tyranské hry prý vzpomínal i Nikola Tesla, který z chroustů sestrojoval motor.

Chrousti byli také považováni za lahůdku. Od 19. století si Francouzi pochutnávali na polévce z chroustů a začátkem 20. století chroustaly německé děti chrousty v cukru.