Zaštipování rajčat je u tyčkových odrůd nutností, která má svá pravidla
Na sluníčku podomácku vypěstovaná rajčata mají tu nejlepší chuť. Vůbec se nedají srovnat s těmi dovezenými ze zahraničí, která můžeme koupit v obchodě. Při pěstování je ale potřeba dodržovat určitá pravidla. Mezi důležitou činnost u některých druhů rajčat patří i jejich zaštipování.
Domácí chuť plná vitamínů a živin
Rajčata lidé pěstují nejenom kvůli jejich výborné chuti. Toto ovoce, které ale většina výživových poradců považuje za zeleninu, je totiž plné vitamínů. Mezi nimi jsou vitaminy B, C, D i vitaminy E. Jsou také přírodním doplňkem železa, zinku, vápníku a dalších živin. Aby ale byla rajčata na živiny bohatá, je potřeba je pečlivě zaštipovat.
Zaštipování má jasná pravidla
Pod zaštipováním si spousta lidí představí pouze utrhnutí některé z větviček tak, aby rajčata nerostla příliš hustě. Jedná se ale o daleko složitější proces, který musí probíhat promyšleně a v jasně daný čas. Jen díky tomu budete mít bohatou úrodu zářivě červených rajčat. A to ať je budete pěstovat ve skleníku, na zahradě, nebo třeba na balkóně.
Při zaštipování se zahradník chce na rajčeti zbavit takzvaných zálistků. Ty rostou z hlavního výhonu. Konkrétně je lze nalézt na hlavním výhonu mezi vyrůstajícími listy. Právě těch bychom se při pěstování rajčat měli také průběžně zbavovat. Pravidelným odstraňováním alespoň několika málo listů z větviček se ke květům a následně i plodům dostane více slunce.
Zaštipovat lze pouze tyčkové odrůdy
Zaštipování rajčat, kdy dochází k vylamování bočních výhonů, se provádí pouze u jedné z odrůd. U ostatních typů rajčat je tato práce naprosto zbytečná. Zaštipováním těchto rajčat bychom jim spíše ublížili. Jejich základem je právě košatost a růst v hustých keříčcích. Zaštipování se tak provádí pouze u rajčat tyčkových odrůd.
Větviček se můžete bez výčitek zbavit
Zbavování se takzvaných zálistků je důležité především proto, aby rostlina nebyla příliš zatížena. Zaštipováním větviček se zvyšuje bohatost úrody. Zároveň jsou rostlinky chráněny před lámáním kvůli přetížení. Na těchto větvích se jen málokdy objeví květy, a tedy je i velmi nepravděpodobné, že by na nich dokázaly vyrůst plody.
Při dodržování základních pravidel nemůžete nic zkazit
Zaštipování je jednoduchým úkonem, který ale musí být správně naplánován. Do zaštipování byste se neměli pouštět dříve, než sazenice dosáhne alespoň dvaceti centimetrů. V opačném případě byste rostlině mohli spíše uškodit. Ta by totiž mohla být slabá a na zbavování se svých větviček ještě nedostatečně odolná.
K zaštipování větviček není potřeba použít žádný z nástrojů. Pokud máte pocit, že se vám práce pouze rukou bude provádět špatně, lze opatrně použít například nůžky. Ve chvíli, kdy se do zbavování větviček pustíte, je dobré také zhodnotit, jak moc přerostlé jsou. Pokud již tyto výhonky dosahují větší tloušťky či délky, je nebezpečné je z rostliny odstraňovat a je nutné jednat velmi opatrně. Nikdy výhonky neodlamujte najednou a vždy se snažte stonek rostliny poničit co nejméně. Jednoduchým pravidlem je, že výhonky delší jak deset či patnáct centimetrů bychom pro jistotu již odlamovat neměli. Rostlina by se tak mohla poničit a žádné úrody rajčat bychom se nemuseli dočkat.
